REPORTÁŽE Z AKCÍ

 
 

 

                                                                 

 

  

   V neděli po ukončení výstavy v Mladé Boleslavi jsme přijeli do Cvikova na 2.ročník Letního výcvikového tábora pořádaného pobočkou RKČR Bez hranic. Fenky unavené z horkého dne na výstavišti jsme ubytovali v krásných nových odkládačkách a dali se do stavění stanu a vykládání věcí z přeplněného auta.

   Hned druhý den nás počasí začalo pěkně školit. Zima, déšť či přeháňky měly do prázdninového července hodně daleko a bydlení ve stanu opravdu stálo za to… Ale pro výcvik a pro naše pejsky počasí bylo super a tak se nelenilo a cvičilo. Rána patřila stopám, neboť terény ve Cvikově se k tomu přímo nabízejí. Po té na place probíhaly poslušnosti pod dohledem výcvikářů a obrany se trénovaly v podvečer. Musím poděkovat Darje za obrovskou pomoc na stopách, kdy se mě a oběma mým holkám dvakrát denně věnovala. Na konci týdne byl vidět znatelný pokrok u Olympie i Bianky, ale hlavně u paničky :-))  Často největší chyby způsobuje element na druhém konci vodítka… 

   Úterý patřilo obranám, kdy do Cvikova přijel figurovat Jarda Labík. Myslím, že pro většinu z nás to byl zážitek moci si zatrénovat na jednu z našich figurantských špiček. Psi se také snažili a odměnou nám byla figurantova spokojenost a pochvala výkonu našich čtyřnohých kamarádů.

    Během týdne také vrcholily přípravy na páteční svod mladých a bonitaci. Počasí se obrátilo a naštěstí účastníci této akce nemokli, ba naopak, pod slunečními paprsky shazovali ze sebe jednu vrstvu za druhou. Myslím, že svod i bonitace proběhly hladce. Měli jsme možnost shlédnout 18 mladých rotíků na svodu a 5 zvířat na bonitaci. Naše Bianka úspěšně splnila svod, s tím jak se předvedla a s jejím ohodnocením jsem maximálně spokojena.

    Tábor se blížil ke konci a jak už bývá zvykem na víkend byly naplánované zkoušky. V sobotu NZŘ, který měl v režii Jarda Tišl a v neděli IPO, které pískal Kája Nedvěd. Naštěstí skóre vyhráli oba dny psovodi nad rozhodčími a všichni si mohli oddychnout, že náročný konec týdne je za námi.

     Týden se přehoupl, mohli jsme balit, bilancovat a hodnotit 2. ročník tábora. Můj plán splnit svod u Bianky a pak zapracovat hlavně na stopách se splnil. Myslím, že kdo chtěl cvičit, mohl být spokojený a odnesl si spoustu dobrých rad a postřehů. Co se týká zázemí, také není co vytknout. Celý tábor byla v provozu i kantýna a bylo o nás od snídaní až po večeře postaráno, vlastně až po noční občerstvení :-) …díky Kubo! Organizace tábora se povedla, včetně svodu, bonitace a zkoušek, za to patří Darje Kahanové velké díky.

    Závěrem trochu z jiného a subjektivního úhlu pohledu: Co se naplánovat a zorganizovat nedá, je nesourodost kolektivu a jakési sortování do skupin na mistry a nemistry, hodnocení psů, kteří jsou dobří, kteří jsou horší a kteří úplně nejhorší a podobně i jejich páníčků. Tohle na tábor a vůbec mezi partu nadšenců nepatří. Nevím, jestli tento postoj zrovna podpoří a dodá chuti do další práce a dalšího snažení. Ne každý má schopnost a ambice těch nejvyšších soutěží a přesto jeho rotík je pro něj nenahraditelný. Všichni by měli táhnout za jeden provaz, vždyť nám jde o to samé a to jsou naši pesani. Ti zkušenější tím spíš by měli podpořit méně zkušené a ne je srážet. Chyběla mi zde profesionalita a trocha empatie. Nějak to nemohu vstřebat. Zbytečně to vneslo stín do mých vzpomínek na tento tábor…       

        Fotogalerie    (za fotky děkuji manželům Čermákovým a Tomášovi Rysovi)